Přála bych si svět bez covidu

prof. MUDr. Jarmila Heissigerová –

Nadační fond Sudička byl založený v roce 2016. Konkrétně pro uveální ambulanci. Jak vnímáte jeho činnost za těch několik let?

 Nadační fond Sudička je s námi 5 let ve velmi úzké spolupráci a dá se říci, že se snaží reagovat na okamžitého potřeby pacientů a pomáhá s řešením rady problémů. Nadační fond Sudička pomohl vybavit čekárnu i vyšetřovny pacientům s uveitidou, a to informačními letáky o tomto zánětlivém vzácném onemocnění, ale hlavně pohodlnými židlemi a řadou dalších vylepšení pro komfort pacientů. V době počínající koronavirové pandemie dokázal ambulanci vybavit i rouškami a nezbytnými respirátory. Sudička také pomohla s koupí důležitého přístroje na měření nitroočního tlaku, z kterého budou profitovat zejména děti a po celou dobu své existence se postupně snaží umožnit koupi zásadního přístroje pro monitorování nitroočních zánětů u dětí, a to Flaremetru. A nesmím zapomínat na to, jak se Nadační fond stará o naše dětské pacienty – mikulášskou nadílkou, plněním jejich snů apod. Je to skvělé.

Kolik pacientů ročně přichází s uveitidou (stručně vysvětlit prosím co uveitida je) a jaká je nejčastější příčina, pokud se to takto dá bec říci?

Uveitida je nitrooční zánět uvey – tedy duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Jde o cévami vyživující střední vrstvu oka. U někoho je postižena jen jedna část tohoto systému, u někoho naopak celý uveální systém, event. i s okolními strukturami, např. se sítnicí. Ročně ošetříme okolo 1000 pacientů s uveitidou, a to jak s infekční tak s neinfekční formou zánětu.

Jak je to s uveitidou u dětí? Je například rozdíl v léčbě dítěte a dospělého pacienta?

Děti mají trochu jiný imunitní systém. Dá se říci, že u nich řada reakcí probíhá mnohem bouřlivěji, a proto i nitrooční záněty bývá obtížnější léčit. Děti mívají i větší množství komplikací a jejich řešení vyžaduje dvojnásobné (či vícenásobné) nasazení jak lékařů (v našem případě i několika oborů), tak celé rodiny. Léčba musí být u všech pacientů pečlivě monitorována a individualizována, u dětí to platí dvojnásob.

Dá se říci jak dlouho může léčba trvat a na jak dlouho dokáže pacienta vyřadit z běžného života? Myslíme tím, jak to ovlivní práci, koníčky. Má nějaké omezení?

Uveitida umí vyřadit člověka ze života úplně, pokud je to zánět zrak-ohrožujícího typu a ani při sebelepší snaze odborníků nemusí dojít k návratu zrakových funkcí. Jsou ale i typy zánětu, které člověka omezí buď zcela minimálně nebo jen na krátkou dobu, kdy musí třeba několik týdnů denně opakovaně třeba i každou hodinu kapat kapky. Rozšířená zornička je důležitou léčebnou variantou u uveitid a ta může způsobit horší vidění na blízko, takže trpí četba, práce na počítači i řada koníčků. Omezující může být u některých typů uveitid i celková léčba způsobující četné nežádoucí účinky.

Záleží hodně na psychice pacienta? Je možné využít psychologa, který by si s pacienty na tohle téma popovídal?

Psychika hraje velkou roli u spuštění zánětu. Je obecně známo, že fyzický a psychický stres, nebo jiné oslabení organismu např. infekčním onemocněním, vede k uveitidě, zejména u pacientů, kteří trpí na opakované ataky. Psycholog by mohl být velmi prospěšný  zejména v případě chronického problému.

Kolik pacientů k Vám ročně přichází s akutní uveitidou?

Asi polovina všech pacientů má akutní uveitidu – může jich být tedy odhadem cca 500 ročně.

Sudička by ráda sehnala finanční prostředky na přístroj Flare meter, který v ČR nemá žádná nemocnice, ale ve světě se již začíná stávat běžnou součástí uveálních ambulancí. Můžete nám upřesnit o jaký přístroj jde a jak důležitý je pro diagnostiku pacienta a jeho budoucí léčbu?

Flare meter je přístroj, který je schopen kvantitativně posoudit část zánětlivé reakce v oku. Hodnotí zánětlivé zkalení komorové tekutiny u pacientů s nitroočním zánětem, které se obvykle vyšetřuje na štěrbinové lampě pouze subjektivně. Lékař stanovuje stupeň zánětlivého zkalení oční tekutiny na stupnici 0-4, ale je známo, že oko nemá takové rozlišovací schopnosti a že ve stupni 4 je ještě obrovská škála zánětlivé aktivity, kterou přístroj rozpozná, ale oko ne. Potom na přístrojem stanoveném přesnějším numerickém ohodnocení zkalení oční tekutiny je možné říci, zda dochází ke zlepšení či zhoršení stavu. Toto by se dalo velmi využít zejména u dětských pacientů, kde hodnota zkalení, tzv. “flare” je jedním z velmi důležitých ukazatelů aktivity onemocnění.

Zeptám se úplně na rovinu, proč přístroj nekoupí nemocnice?

Nemocnice ročně investuje obrovské částky do koupě a udržování přístrojů, které pomáhají zachraňovat životy a monitorují a umožňují operace u zásadních život ohrožujících onemocnění. Přístroj Flaremetr vzhledem k jeho ceně, která je kolem 2 milionů Kč, je “zbytný”, tj. jeho využití, i když pro uveologa zcela zásadní, je “pouze” u velmi ohraničeného malého vzorku pacientů s velmi vzácným onemocněním.

Chápu to tedy správně, že když budete mít možnost využívat Flaremetr, že včas diagnostikujete zánět, tudíž i léčba do budoucna nemusí být tak zdlouhavá, pokud včas zasáhnete?

Je to přesně tak.

Nedá mi to se nezeptat jak Vás v současné době ovlivnil covid. Jsou pacienti, kteří po prodělání onemocněním covid přicházejí častěji do oční ambulance kvůli zhoršení vidění nebo zánětu? Vnímáte něco takového?

Je to velmi zvláštní. Máme zkušenost, že jakýkoliv zánět – např. chřipka – významně ovlivňuje aktivitu autoimunitního i jiného infekčního zánětu. Máme proto několik pacientů, kterým covid rozbouřil jejich třeba i stabilizované onemocnění. Máme paradoxně ale i několik pacientů, kterým pro nás nevysvětlitelně oči zcela zklidnil. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál.

Na závěr: Kdybyste měla možnost si něco přát ať už pro pacienty nebo pro kliniku, co by to bylo?

Nyní bych si moc a moc přála svět bez covidu – abychom mohli konečně vyšetřovat bez roušek, které nám mlží brýle i štěrbinové lampy a čočky. Do budoucna bych si ale přála léčbu pro pacienty, která by byla bez nežádoucích účinků a po jednom zaléčení by způsobovala remisi onemocnění. Jsme na cestě k takové léčbě, ale ještě bude dlouho trvat, než se ustálí a vyladí v klinické praxi.

Krátká biografie:

Paní profesorka Heissigerová se narodila v roce 1973 v Praze, kde po studiu na Gymnáziu v Korunní začala studovat 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Poté se v postgraduálním studiu biomedicíny při 1. LF UK v oboru Biologie a patologie buňky věnovala buněčným mechanismům rejekce rohovkového transplantátu. Obě atestace získala v oboru Oftalmologie, v roce 2010 byla habilitována a v roce 2017 jmenována profesorkou očního lékařství. Česká lékařská komora jí udělila Licenci pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru Oftalmologie a při Prague International Business School získala také titul MBA.

V rámci Ph.D. studia stážovala na Univerzitě v Aberdeenu ve Skotsku, kde navázala spolupráci mezi ČR a Velkou Británií v oblasti rohovkové transplantace. V letech 2002–2004 působila na očním oddělení profesora John V. Forrestera téže univerzity v pozici Clinical Research Fellow.

Paní profesorka pracovala v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Praha, na Přírodovědecké fakultě UK a od roku 2004 působí na Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze, nejprve ve funkci lékař specialista, poté jako odborný asistent, docent a profesor. V roce 2016 byla jmenována přednostkou kliniky.

Je členkou Vědecké rady 1. LF UK, Akreditační komise MZ ČR pro obor oftalmologie, Atestační komise MZ ČR pro obor oftalmologie a řady dalších odborných rad a českých i zahraničních lékařských společností. Je také zástupkyní České republiky ve výběrové odborné společnosti pro uveitidy – IUSG (International Uveitis Study Group).

Profesorka Heissigerová získala řadu ocenění, například Cenu časopisu Česká a slovenská oftalmologie za nejlepší práci publikovanou v roce 2010, 2011, 2013 a 2016, Cenu České vitreoretinální společnosti za nejlepší práci s vitreoretinální tématikou za rok 2006 autorů do 35 let a další. Je také řešitelkou grantových projektů (v oblasti rohovkové transplantace, autoimunitní uveitidy, nitroočního lymfomu a v oblasti kmenových buněk a jejich použití u nitroočních zánětů), vědeckých projektů a klinických studií, a je autorkou řady kapitol v několika monografiích, vědeckých článků, má celkem 700 citací a h-index 15.

Paní profesorka v dětství hrála koncertně na kytaru a vystupovala s Kühnovým dětským sborem. Její největší zálibou je step – je mistryní ČR v sólovém stepu v Brně z roku 1997, se svým partnerem Jindřichem Heissigerem se v roce 1998, 1999 a 2002 stali mistry ČR.

Co je Flare meter?

Flare meter je přístroj na přesnější určení stupně nitroočního zánětu. Hodnotí se jím zánětlivé zkalení tekutiny v přední komoře oka. Přistroj hodnotí toto zkalení výrazně přesněji než lékař
při mikroskopickém vyšetření.

Proč je pro nás Flare meter tak důležitý?

Díky přístroji lze zachytit i jemné změny, které jsou důležité při posouzení aktivity zánětu a např. i účinnosti léčby. Flare meter se používá především u chronických zánětů duhovky a zvlášť výhodný je při sledování aktivity přední uveitidy u dětských pacientů.

Pomozte nám získat finanční prostředky pro pořízení Flare meteru. Budeme vděčni za Vaši pomoc!